Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.04 vteřin. 
Obrat nadzemní biomasy dominanty ostřicového slatiniště
MEJDOVÁ, Markéta
Anotace Tato diplomová práce, jež je součástí projektu GA ČR P504/11/1151 (Úloha rostlin v bilanci skleníkových plynů ostřicového slatiniště), si kladla za cíl stanovit obrat nadzemní biomasy ostřice štíhlé (Carex acuta L.) v zaplavovaném území Mokrých Luk u Třeboně. Obrat nadzemní biomasy byl stanoven za použití destruktivních i nedestruktivních způsobů měření a byl stanoven zvlášť pro generativní a vegetativní odnože, jejichž životní cyklus je velice odlišný. Vegetativní odnože vytrvávají po celou vegetační sezónu. Průměrné maximální produkce nadzemní biomasy dosáhly v druhé polovině června, hmotnost sušiny činila 2,28g. Koeficient obratu biomasy byl 1,03. Generativní odnože mají na počátku vegetace velice rychlý rozvoj a po vysemenění brzy odumírají. V porostu se živé generativní odnože přestávají vyskytovat od druhé poloviny července. Průměrná maximální produkce nadzemní biomasy byla zjištěna koncem června, hmotnost sušiny činila 1,95g. Koeficient obratu biomasy dosáhl hodnoty 1,1.
Obrat nadzemní biomasy dominanty zaplavované louky
MEJDOVÁ, Markéta
Tato bakalářská práce je součástí projektu MŽP SP/2d1/93/07 (Czech Terra), který se zaměřuje na hodnocení koloběhu a bilanci uhlíku ve vybraných ekosystémech České Republiky. V lokalitě Mokrých luk u Třeboně je v rámci tohoto projektu hodnocena produkce nadzemní biomasy mokřadní vegetace. V předkládané bakalářské práci se zaměřuji na dokumentaci obratu nadzemní biomasy ostřice štíhlé (Carex acuta L.), která představuje dominantu zaplavované části Mokrých luk. Má práce spočívala v nedestruktivním sledování přírůstků nadzemní biomasy ve vybraných bultech, při něm jsem přiřazovala hodnotu sušiny odnožím rostoucím v těchto bultech na základě analogie s paralelními vzorky. Na vybraných odnožích jsem pozorovala dynamiku utváření listů během vegetační sezóny, jejich usychání a opad. V této práci se rovněž zabývám rozdíly v dynamice růstu u generativních a vegetativních odnoží. Generativní odnože vytvořily během vegetace průměrně jen tři listy, celkově byly tvořeny průměrně sedmi listy, tedy čtyři listy byly založeny v předcházejícím roce na podzim. Od vysemenění listy odumíraly a poslední živé byly pozorovány 13.8. Od rostliny listy začaly odpadat ve větší míře v průběhu srpna a začátku září. U vegetativních odnoží se počet listů se během vegetace zvyšoval. Na počátku měření této dynamiky (4.6) byly odnože tvořeny průměrně 10 listy, z nichž tři byly založeny v přecházejícím roce na podzim, do září jejich počet vzrostl na 14. Během vegetace odnož měla 5-6 fotosynteticky aktivních listů. Listy opadaly pomaleji, než tomu bylo u generativních odnoží.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.